1. a) Hasicí přístroje všech typů patří mezi věcné prostředky požární ochrany (§ 2 odst. 3 vyhlášky o PP) a jejich počet je určen schválenou stavební dokumentací, což vlastně znamená, že se vše řídí výpočtem podle požárního zatížení v závislosti na ustanovení příslušných norem.
2. b) Počet přístrojů může být navýšen schváleným posouzením požárního nebezpečí (kdo a jak vypracovává a schvaluje určuje zákon o PO).
Situace, kdy nelze ustanovení § 2 odst. 1a2 uplatnit, řeší následující odstavec :
(5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň
1. a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo (poznámka : Předcházející vyhláška nepracovala s hodnotou hasicí schopnosti, ale taxativně stanovovala druhy přístrojů ve vztahu k půdorysné ploše podlaží, která byla 400 m2. Dále je třeba zdůraznit, že se jedná půdorysnou plochu podlaží objektu. Proto bytový dům s osmi podlažími plochy sto metrů čtverečních v každém z nich musí být vybaven minimálně osmi přístroji - pro každé podlaží jedním.)
2. b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo
3. c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2). (poznámka : Povinnost značit na přístroj jeho hasicí schopnost je nová a v oběhu jsou a ještě dlouho budou přístroje, které takový údaj na štítku nemají.)
(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.
TŘÍDY požáru dle ČSN EN2
Správná volba hasicího přístroje v boji se začínajícím požárem je podmíněna druhem hořlavé látky. Dle druhu hořlavé látky rozlišujeme tzv. třídy požáru.
Třída A - hoření pevných látek hořících plamenem nebo žhnutím (např. dřevo, uhlí, textil, papír, sláma, seno, plasty). Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje vodní, pěnové a práškové.
Třída B - hoření kapalných látek a látek které do kapalného skupenství přecházejí (např. benzin, nafta, oleje, barvy a laky, ředidla éter, aceton, vosky, tuky, asfalt, pryskyřice, mazadla). Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje pěnové, práškové a halonové.
Třída C - hoření plynných látek hořících plamenem (např. propan-butan, zemní plyn, svítiplyn, acetylen, metan, vodík). Pro tuto třídu požáru jsou vhodné hasicí přístroje práškové, přístroje s náplní CO2 (oxidu uhličitého) a halonové.
Třída D - hoření lehkých alkalických kovů (např. hořčík a jeho slitiny s hliníkem). Při hoření těchto kovů dochází k vývinu obrovských teplot, hašení takovýchto požárů vyžaduje použití speciálních suchých hasiv nebo speciálně upravených prášků.
Hasicí přístroj bychom měli mít pověšen tam, kde hrozí reálná možnost požáru, tedy například v místnosti s plynovým spotřebičem (vařič) nebo poblíž hlavního vchodu. Jestliže založíte přístroj kamsi do zapadlého regálu v dílničce, mohli jste si vydání za něj ušetřit. Hasicí přístroj musí být po ruce; zejména je to nutné v dřevěných chalupách a chatách, u kutilů s autogeny, rozbrušovačkami a opalovacími lampami.
umístnění hasícího přístroje
Kam s hasicím přístrojem v provozovně ? … Aby ho nikdo nemohl odnést, aby nepřekážel, aby nerušil v interiéru …. Co takhle pod pult, za závěs nebo za kytku ? Umístění hasicích přístrojů v objektu řeší §3 Vyhlášky o prevenci. Jaká ustanovení tento paragraf obsahuje a jakých chyb se v praxi dopouští majitelé objektů ?
(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Ačkoliv ustanovení tohoto článku vypadá jako naprostá samozřejmost, jeho aplikace v praxi může být velmi složitá. Zvláště v reprezentačních prostorech, kdy je nutné sladit zájem architekta se zájmem požárního technika, může být problém najít vhodný kompromis.
(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě. V předcházející právní úpravě článek obdobného znění chyběl. Hasicí přístroj musel být vždy umístěn na snadno viditelném a volně přístupném místě, což třeba majitelům hotelových objektů činilo značné potíže.
(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Zvláště druhá část tohoto odstavce je důležitá - v prostoru nesmí být umístěny přístroje s nevhodnou hasební látkou (například vodní u trafostanice).
(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Opět je nutné upozornit na druhou část odstavce a v této souvislosti na zajištění všech nezavěšených přístrojů proti pádu (např. řetízkem nebo podstavcem).
(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.
Dále je pak nutné vědět, že:
* V prostorách a zařízeních, u nichž nebylo stanoveno množství, druh a způsob vybavení věcnými prostředky PO, se zabezpečují a instalují hasicí přístroje na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů (název výrobce, datum kontroly, jméno a identifikační číslo revizního technika, všeobecné informace, atd.) musí obsahovat vyobrazení jak hasicí přístroj uvést do činnosti, na jakou třídu požárů je vhodný a na co nesmí být použit (například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) . Hasicí přístroj, aby splnil svoji funkci, musí být v řádném technickém stavu. Provozuschopnost těchto prostředků požární ochrany bývá velice často podceňována. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy (vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci). Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím odborně způsobilých osob, které vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem. Kontrola hasicích přístrojů se provádí nejméně jednou za rok.
A jaké chyby se dělají v praxi ?
* Není zajištěn volný přístup k přístrojům. Jedná se o vůbec nejčastější závadu, která často vyplývá z toho, že objekt je přístroji vybavován před kolaudací a při užívání se zjistí, že paletu se zbožím není kam dát a že pod hasicím přístrojem je nevyužitý prostor.
* Přístroje nejsou pověšeny. Často se stává, že majitel objektu si pořídí přístroje a jejich rozmístění odloží až po vybavení zařizovacími předměty. Pak na to zapomene a přístroje zůstávají trvale ve kladu. V tom nejhorším případě nejsou ani zkompletovány (hadice se u některých typů dodává zvlášť).
* - Jsou pověšeny všechny přístroje bez ohledu na typ. Někteří majitelé objektů v touze po dokonalosti pověsí úplně všechny hasicí přístroje. Přitom některé se z důvodu velké hmotnosti staví na podlahu a zajišťují proti pádu (typicky sněhový s náplní 5 nebo 6 kg).
* Přístroje postavené na podlaze nejsou zajištěny proti pádu.
* V úseku jsou přístroje, jejichž použití by obsluhu ohrozilo.
* Přístroje nejsou zavěšené na originálním věšáku. Každý přístroj je schválen do užívání včetně věšáku. Při záměně za jiný typ může dojít k tomu, že přístroj správně nesedí (věšák může mít jiný rozměr nebo má očko na hadici). U přístrojů do aut by mohlo dojít i k ohrožení osob - přístroj s věšákem je jako komplet zkoušen na přetížení.
